
Tak se nám to rozjelo. Mobily drnčí o závod a zřizovatelé soutěže, jako ostatně vždycky září štěstím a doufají ve svou jedinečnost. Vyvolení jsou na tom zatím bídně. Čekání na zkoušku odvahy v uzavřené "kobce" je stresující. Někteří touží po zviditelnění za každou cenu a snad žijí představou o tom že by mohli být dokonce slavní. Jenže o jaký druh slávy jde? Nechat se sledovat kamerou a mít přitom dojem, že se nic neděje? Nový druh zábavy (tedy u nás zatím nový), je posunutím vkusu diváka zase o pár stop jiným směrem. Co tihle příznivci vlastně očekávají? Jde jim skutečně o to sledovat vítěze SMS maratónu v přímém přenosu? Co vlastně uvidí? Pár vyvolených, kteří se za každou cenu chovají naprosto přirozeně a nedávají vůbec najevo obavy z možného odhalení svého Já (pokud nějaké mají). Divák si zvolí buď variantu sledování mezi reklamou nebo ti "věrnější" obětování volného času v plném rozsahu. Po pár dnech vysílání si udělají osobní poznámky o režimu panujícím v obydlí vyvolených a budou tak mít jistotu, že stačí v onen vysledovaný čas přepnout ovladač a uvidí svého oblíbence např. ve sprše či při cukrování s ostatními. Každá show má mít řád a proto apeluji na zúčastněné: dodržujte svůj režim dle očekávání diváka. Nedokážu si totiž dost dobře představit, že bych strávil před obrazovkou celou dobu vysílání této "sledovačky". I když pochybuji, že před ní strávím vůbec nějaký čas. Poznámky si totiž nedělám.

